Čarodějnice

 Několik trnávských čarodějnic bývalo postrachem celého okolí. Scházívaly se vždy v květnu na cestě do Malíková, kde rostly tři prastaré mohutné lípy Společně se tam ve­selily a bavily tancem a proto se lidé báli v noci kolem lip chodit. Za jasných májových nocí totiž bývalo daleko slyšet jejich výskání.

 Jedna z těch trnavských čarodějnic očarovala selce v Bez­děcí krávu, která pak dojila krev. Selka dobře věděla, kte­rá žena jí to provedla, ale bála ae ji prozradit, aby se vyhnula pomstě. Když ji viděla jít po vesnici, zavírala rychle vrata a utíkala k chlévu. Hodila na bránku plachtu, aby čarodějnice neviděla její dobytek.

 Čarodějnice se učily jedna od druhé a jestli některá měla , dceru, vyučila ji teprve dokonale svému černému uměni. Ta­kové rodiny bývaly pak nejobávanější, neboť propadly úplné zlé moci a škodily každému na majetku a na zdraví. Většinou ubíraly užitek kravám svých sousedů. Krávy pak místo mléka dojily jasné červenou krev. Nechřadly ani nehubeněly, byly tlusté a žraly s chutí, užitek však neposkyto­valy žádný. Hospodyně nemohly prodat máslo ani tvaroh. Je­jich krajáče zely prázdnotou, maselnice zahálely v koutě komor, ale čarodějnice měly pěkného másla značně více, než by mohly stlouci od svých krav, jichž ostatně nikdy nemí­valy mnoho. Nač by poklízely a dojily, když si mohly přičarovat mléka s hustou smetanou víc, než měli na největším statku. Všechen čas věnovaly svým čárám a tak bohatly a mě­ly se dobře na úkor druhých.

 Aby se zabránilo přístupu čarodějnic do chlévů, zastrkova­ly selky v Bezděcí před prvomájovou nocí k vratům a do hno­je na dvoře březové větve, plné svěžích mladých lístků, V této noci vnikaly čarodějnice nejvíce do cizích chlévů a snažily se dobytek očarovat. Když už se čarodějnici po­dařilo dostat na dvůr, nemohla vkročit do chléva dříve,dokud nespočetla všechno listí na břízkách a to nebylo snadné. Tím se omeškávala a zatím uplynula hodina, v níž mohla provádět svá kouzla. A když už se jí to podařilo u jednoho chléva, nemohla již uškodit ve chlévě druhém a tak byla většina krav v obci zachráněna.

 Ve dne, kdy bylá hospodyně doma, nevpustila nikdy žádnou cizí ženu do chléva, i kdyby to byla její dobrá známá. Obvykle se nevědělo, která žena je zlou čarodějnicí, pro­to se hospodyně chránily každé návštěvnice. Bylo-li třeba pomoci při telení nebo onemocnění dobytka, volali se k pomoci jen muži. Cizí ženy kromě domácích se ani přitom nesměly do chléva ani podívat.