Skip to main content

16 prosinec 2021

Vranová Lhota

Kategorie: Okolní obce, Zobrazeno: 766

Vranová Lhota

 Obec tvoří od roku 1960 spojení dvou historických sídel: Vranové Lhoty a Vranové, přičemž je zajímavé, že obě měla v minulosti jak rozdílné vlastníky, tak rozdílné bylo i jejich pozdější začlenění do politických okresů. Dnes spadá administrativně do působnosti Moravské Třebové, obce s tzv. rozšířenou působností a je též členem regionu Moravskotřebovsko a Jevíčko.

 Již v druhé polovině 16. století byly ve Vranové Lhotě železné hutě.
V roce 1842 nechal v obci Hugo Salm postavit také vysokou pec a v okolí se pro ni v 17-šachtách dolovala železná ruda.
Koncem 19. století železné hutě zanikly a na jejich místě a z původních budov byla v roce 1901 vybudovaná tkalcovna a přádelna.
V obci byl pivovar, chmelnice, sladovna, palírna, mlýn a mnoho řemesel, z nichž některá se zachovala dodnes.

 Obec se poprvé připomíná roku 1258 v listině krále Přemysla Otakara II., kdy se vesnice pod názvem Nová Vranová neboli New Branow podřizuje soudní moci města Jevíčka. V roce 1350 uvádí se již jménem Lhota, tvoříc s Vranovou, Rovní, Bezděkovem, Příkazy, Stříteží, Vacetínem, Svinovem, později s Pěčkovem a dvorem Plichtincem rozsáhlý statek vranovský, jehož majitelé měli své sídlo na rytířském hradu Vraní Hoře, na nedalekém kopci zvaném dnes Hradisko, asi 1 km severozápadně od obce na ostrohu na levém břehu Třebůvky.

 První písemná zmínka pochází z roku 1277, kdy si královna Kunhuta stěžuje biskupu Brunovi ze Schauenburku, že jí Boreš z Rýzmburka ničí její statky kolem hradu. Roku 1355 prodali Záviš a Vilém z Rychmburka zboží Ješkovi z Boskovic, jehož vnuk Jan Ozor vystoupil proti markraběti Joštovi. Trestná výprava proti Ozorovým hradům roku 1389 přinesla patrně zkázu i Vraní Hoře. Při zástavě vranohorského zboží pánům z Vildenberka roku 1406 se již připomíná tvrz ve Vranové Lhotě, která nahradila vypálený hrad.

 V roce 1406 je v letopisech již zmíněna lhotská tvrz. Byla postavena o něco dále od hradu, jihovýchodním směrem, byl zvolen téměř rovinatý terén v ohybu řeky Třebůvky. Roku 1425 je hrad dán králem Zikmundem do zástavy. Roku 1497, kdy potvrzuje král Vladislav Jiřímu ze Lhoty, zástavní listy krále Zikmunda na statek, je hrad uváděn už jako pustý, rozbořený pravděpodobně za husitských válek. Na přelomu 15. a 16. století některý z často se střídajících zástavních držitelů starou tvrz výrazně přestavěl a rozšířil. S největší pravděpodobností to byli Lhotští z Ptení, jejichž rod držel Lhotu po většinu let ve století šestnáctém a ještě určitou dobu na začátku století sedmnáctého. Koncem 16. století byly za Dětřicha Lhotského z Ptení nebo za Jana Kobylky z Kobylího prováděny na tvrzi další úpravy, převážně v interiérech. Dalším významným majitelem byli Drahanovští z Pěnčína, kteří sídlili na tvrzi po velmi dlouhou dobu v 17. století. V roce 1698 byla tvrz Janem Adamem Odřejem z Lichtenštejna přestavěna v renesančním slohu na zámek, který je v roce 1716 připojen k biskupickému panství. V roce 1879-1945 patřil zámek Vranová Lhota princi Lamoralovi Thurn Taxisovi, majiteli biskupického zámku a posléze jeho synovi. Po konfiskaci jejich majetku státem v roce 1945 převzala zámek obec. Věřme jen, že jeho nedávný prodej do soukromých rukou poskytne naději na lepší časy tohoto, jistě hodnotného, historického komplexu.

 Tvrz tvoří objekt na půdorysu téměř čtverce o straně 28 m, jehož nádvoří bylo na třech stranách vymezeno patrovými křídly a na straně severní hradbou. Zatímco západní a z větší části i jižní křídlo jsou původu pozdně gotického, menší část jižního a východní, dnes zbořené křídlo byly zbudovány mnohem později ve slohu klasicistním. V severo- a jihozápadním nároží přechází budovy v nakoso postavené věžice. Tvrz bývala obklopena okružním příkopem, jak o tom svědčí mj. renesanční portál s typickou vpadlinou a otvorem pro kladku na jižní straně.

 Východní křídlo a severní hradba již dnes neexistují, okružní příkop byl zavezen a zarovnán.
V krásném údolí obklopeném lesy krcí se na pravém brehu rícky Trebuvky malá vesnicka Vranová Lhota pod malebným kopcem Strážnicí. Na druhém brehu rícky rozprostírají se vlhká luka, drívejší bažiny.

 Ve vesnici stojí starý zámek, zvaný „zámeček“, majetek Friedricha prince Thurn-Taxise.

 Zámeček, zvenku hodne sešlý, je i uvnitř smutným dokladem nepřízně svých pánu a hlavně času. Prostota a jednoduchost hledí zasmušile z každého koutu. Nikde ani nejmenší známky o panské honosnosti ani stavitelské dovednosti. Jednoduché schodište, po jehož stranách zejí prázdné výklenky podobné otevřeným rakvím, vede nás do poschodí. Dříve prý stály ve výklencích sochy rytířů. Pod zámečkem jsou rozsáhlé sklepy, v nichž prý byly hrobky dřívějších pánu.

 Podle lidového vypravování byly v hrobkách zakopány ohromné poklady a lidé pověrčiví se těmto místům v noci vyhýbají. Před dávnými lety se tu prý zjevovala i bílá paní.

Pověst o ní vypravuje   

 Duchovní správa, farní kostel a fara:
 O lhotském duchovním patronátě je učiněna zmínka v zemských deskách z roku 1507. Okolo roku 1630 byl zdejší obvod poprvé přidělen k Trnávce. Roku 1658, kdy trnavská fara nebyla obsazena, náležela Lhota do Bouzova, poté přidělena k Lošticím. V roce 1863 byla Lhota přidělena k Vyšehoři - dnes k Vyšehorkám. Tehdy patřily k lhotské farnosti ještě Vranová, Roveň a 3 osadnící z Pěčkova(Závodí). Lhotská fara zanikla pravděpodobně zároveň s farou katolickou biskupickou v roce 1618 za majitele panství Jaroslava Drahanovského z Pěnčína. Podruhé se uvádí Lhota pod správou trnavskou v letech 1638 - 1691. V roce 1691 je podruhé dána pod administraci vyšehořskou, a to do r. 1693, načež potřetí přidělena až do r. 1767 k Trnávce, kdy byla opět lokální kurácie zřízena, a pak v roce 1843 povýšena na faru. Roku 1712 dal trnavský farář P. Karel Leopold Svoboda důkladně opravit kostel ve Lhotě Vranové a potom přistavěl novou kapli, která byla zasvěcena sv. Andělům Strážným. Kaple zmizela při stavbě kostela r. 1788 a zbyl pouze oltář sv. Andělů strážných. Farní budova byla postavena majitelem panství roku 1792. V roce r. 1788 je bývalá kaple sv.Kateřiny rozšířena na kostel takřka v nynější podobě.

Oficiální stránky obce Vranová Lhota

Hodnocení

0.0/5 hodnocení (0 voleb)

Napsat komentář

Komentujete jako host.