Skip to main content

05 červen 2022

Plechtinec

Kategorie: Okolní obce, Zobrazeno: 254

Plechtinec

 Plechtinec byl od nepaměti spojen s Pěčíkovem. Byl jeho osadou. Mají tedy společnou historii, která začíná v roce 1351, kdy tehdejší držitel panství Bernard z Mrdic (tvrz u Heřmanova Městce) vložil do zemských desek polovinu panství Vraní Hory bratřím Závišovi a Vilémovi z Rychmburka. Byly to vesnice Vranová, Lhota, Roveň, Pěčíkov, Střítež, Vacetín, Svinov a dva mlýny.

Bernard byl synem Heřmana z Mrdic a jeho ženy Miroslavy z Cimburku, sestry našeho Bernarda z Cimburku. Možná na těchto vesnicích vázlo věno Miroslavy, což je jen doměnka. Prameny mlčí. Tito bratři hned v roce 1355 prodali panství Ješkovi z Boskovic za 600 hřiven. Za tohoto pána byl hrad Vraní Hora zbořen.

 V roce 1406 zapsal markrabě Jošt Kateřině, manželce Pročka z Wildenberka v ceně 500 kop vesnice Vranovou, Lhotu s tvrzí, Vacetín, Svinov, Roveň a Pěčíkov s dvorem alodním (Plechtinec). V roce 1497 potvrdil král Vladislav Jiříkovi ze Lhoty listiny králů Václava a Zikmunda svědčící na hrad pustý Vraní Horu, Lhotu s tvrzí a dvorem, Hraničky, Pěčíkov se dvorem Plechtincem a vesnicemi Svinovem, Rovní se vsemi pustými Stříteží, Vacetínem a Příkazy u Bohdalovsi. V roce 1533 zapsal zakladatel huti a hamru ve Lhotě Vratislav Lhotský ze Ptení své manželce Kateřině Podstatské z Prusinovic 500 kop věna na Vranové a Pěčíkově. Jeho synové asi přenechali po smrti matky Pěčíkov Prokopu Podstatskému z Prusinovic, držiteli Trnávky. Tak se Pěčíkov připojil k panství Trnávka a sdílel s ním společné osudy.

 Pěčíkov je již v roce 1572 uveden v urbáři panství Trnávka, založeném Prokopem Podstatským. Tehdy bylo v Pěčíkově 21 usedlých. Z toho bylo 5 láníků, 7 pololáníků, jeden držící ¾ lánu, 7 zahradníků a mlynář. Mimo těchto se uvádí 4 zahradníci, kteří si nově postavili na Plechtinci na místě zaniklého dvora. Z jednoho lánu se odvádělo úroku o sv. Jiří a sv. Václavovi po 8 groších o Vánocích 5 slepic, 8 vajec, jedna husa a slepice za trávu u rybníka, korec ovsa z řeky (mohli lovit ryby) a za odúmrtí 2 kuřata. Rychtář dával po dvou kopách grošů, z kovárny 3 groše, 4 slepice o sv. Václavovi, korec ovsa z řeky, od úmrtí 2 kuřata. Rychta byla svobodná a zákupní, osvobozená od robot. Musel ale dovést pánu bečku vína, pokud se mu rozkáže.

 Zahradníci na Plechtinci odváděli 6+6 grošů za pastvu jednu husu a jeden z kluči (vykáceného lesa) 2+2 groše. Zahradníci byli povinni spolu s poddanými z Pěčíkova kosit louky dva dny, mlátit obilí dva dny a platilo se jim po 1 groši a strava. Museli usušit louku pod Pěčíkovem a svést seno. Za sečení dostávali bečku piva a věrtel režné mouky. Museli pomáhat při výlovu rybníka a jeho opravách. Museli napříst 2 lokte příze, za loket dva denáry.

 Ti zahradníci na Plechtinci byli: Říha Horníček, Jan Pedanů, Petr Němec a Jura Kalaček. Rychtářem v Pěčíkově byl tehdy Jan Boček. V roce 1677 se na Plechtinci připomíná Adam Boček, Adam Beran, Jakub Koželka, Jura Tkadlec. Nejstarší rodinou na Plechtinci až do současnosti je rodina Kadleců od roku 1646. Kdy byl na Plechtinci postaven mlýn zatím nevím, ale v roce 1658 se připomíná na Plechtinci mlynář Marek Tesař, který měl podobné povinnosti jako mlynář v Mezihoří, ale povinnost vykrmit vepře vrchnosti se mu přeměnila na plat 7 zlatých.

 V Pěčíkově se na mlýně v roce 1663 připomíná Wáclav Wlaštovička a jeho manželka Alžběta. Na Plechtinci je v matrikách uváděna v roce 1664 jako kmotra Justina Bolanka (Woland), ze staré mlynářské rodiny.

 V roce 1834 se na Plechtinci uvádí 8 domů, 42 lidí, 19 mužů a 23 žen. Byly to rodiny Dvořáků, Krausů, Marie Beranová vdova, Ryšavá Marie vdova, Macháček Anton, Kadlec František a Beran František. Děti z Plechtince chodily do školy v Pěčíkově, Trnávce i do Bezděčí. Při sčítání lidu v roce 1880 bylo na Plechtinci 46 lidí.

 V roce 1890 byla postavena silnice z Petrůvky do Chornic a v roce 1919 do Staré Rovně. Elektrifikace byla provedena v roce 1923. Občané Plechtince si sami postavili svůj vodovod.

 Od roku 1850 patřil Plechtinec k okresu Moravská Třebová a od roku 1869 tvořily vesnice Pěčíkov, Petrůvka a Plechtinec jednu obec. V roce 1898 se Petrůvka osamostatnila. Dominantou Plechtince je mlýn. Ten patřil rodině Krausů, jejichž jedinou dceru si vzal Škrabal z Mezihoří a ten mlýn pronajímal rodině Kapounů, Václavků a nakonec koupil mlýn Müller a mlýn vyhořel.

 Vyhořelý mlýn koupilo Pastevní družstvo v Unerázce a rolník Arnošt Schuppler spolu s doc. Františkem Wenzlem se rozhodli postavit na tom místě nový moderní družstevní mlýn. Členský podíl členů byl 200,- Kč a vybralo se 400.000 Kč. Stavbu provedla firma Ing. Smékal a Hrbata. Zařízení dodala firma Kohout z Prahy. Veškeré dřevo bylo z modřínu. Do provozu byl spuštěn 1. září 1928. Chléb z pekárny byl vyhlášený po celém kraji. Po založení JZD v Pěčíkově přešel mlýn do jeho vlastnictví. Zemědělská společnost bývalý mlýn v nedávné minulosti prodala.

 Obecní pečeť Pěčíkova měla svůj vývoj odvozený od stálého nebezpečí způsobeného rybníkem přímo nad vesnicí. Na pečeti z roku 1774 je položená radlice ostřím nahoru a pod ní letopočet 1774. Po stranách vlny a nad nimi je znázorněn Duch Svatý. V další pečeti chybí Duch Svatý, letopočet, ale objevuje se ratolest. Razítko, používané obecním úřadem za první republiky i po válce zobrazuje kopku sena a na ní kosu a hrábě.

 Jiří Vondra, historik a kronikář obce Městečko Trnávka

Zdroj: Zpravodaj obecního úřadu Městečka Trnávky

Hodnocení

0.0/5 hodnocení (0 voleb)

Napsat komentář

Komentujete jako host.