Vranová Lhota

15.03.2019

 Obec se skládá z vlastní osady, Úvozu, Mitrovic a dříve také ze samoty Věžnického mlýna. Poprvé se osada uvádí r. 1258 pod jménem Nová Vranová mezi 13 osadami, jež byly podřízeny levickému městskému soudu. R. 1350 uvádí se již jménem "Lhota" tvoříc s Vranovou, Rovní, Bezděkovem, Příkazy, Stříteží, Vacetínem, Svinovem, později s Pěčkovem a dvorem Plichtincem rozsáhlý "statek Vranovský", jehož majitelé měli své sídlo na rytířském hradu Vraní Hoře (r. 1497 již pusté trosky), nynějším Hradisku. 

 Na nejstarší mapě Moravy, vydané r. 1575 Pavlem Fabrickém, je označena Lhota nynějším názvem německým Braun-Őlhütten.16 R. 1782 majitel statku Petr Heřman hrabě Blümegen odprodal vedle původní osady 16 stavebních míst podél hluboké vozové cesty. Tato nová část osady dostala dle své polohy jméno "Úvoz". Roku 1790 žilo ve Lhotě 379 obyvatel v 54 domech. R. 1834 měla již obec 62 domů a 425 obyvatel. Část osady byla nazvána "Mitrovice" dle majitelů domů č. 63 a 68, kteří se nazývali Šéhové (Šehoviči) a pocházeli z bosenské Mitrovice, odkud prý při povstání r. 1830 utekli. 

 Samota Věžnický mlýn vzdálená asi 5 km jihovýchodně od Vranové v údolí stejnojmenného potoka Věžnice byla postavena r. 1711 majitelem lhotského statku Ferdinandem Sakem svobodným pánem z Bohuňovic. Mlýn měl jedno složení a bylo u něj dřevěné obydlí s kůlnou. Roku 1828 k němu byla přistavěna také pila. Roku 1835 byla postavena pila s kůlnou z níž se stala r. 1838 valchovna. Na západním konci obce u potoka vznikla r. 1842 huť Resoldina. Železné hutě na vranovských statcích vznikly již v druhé polovině 16. století - asi roku 1598, z nichž po odchodu Karla Reichenbacha byla na návrh knížete Salma v roce 1842 zbudována vysoká pec. Staré stopy po dolování železné rudy tvoří v okolním terénu četné propadliny. V lidovém podání jsou to zbytky podzemních chodeb spojujících hrad Vraní Horu s tvrzí v obci Vranové Lhotě. K zásadní přestavbě starší vodní tvrze došlo na počátku 16. století, kdy zde vládli vladykové Lhotští z Ptení. Ještě za Lhotských v 80. letech 16. století byla tvrz upravena na renesanční zámek. 

 Vranová Lhota měla původně 8 půlláníků, 13 chalupníků, 7 domkářů obecních (rustikálních), ostatní domkaři byli panští (dominikální). Sedláci měli 130 dní pěší roboty, chalupník 78, panští domkáři v obci 20 dní pěší a domkáři v Úvoze 13 dní ruční roboty. Domkáři panští v Mitrovicích robotovali 26 dní a obecní domkáři 13 dní. Od roboty byly osvobozeny panský hostinec, palírna, kovárna a mlýn, za to však na ně byly uvaleny značné poplatky a závazky. Když zanikl starý vranovský pivovar, který se ještě uvádí r. 1718, vznikla na témž místě palírna a draslárna. 

 Význačnější jména tratí jsou: Niva, Nivky, Příhon, Újezd, Strážnice, za Horou, Královice, Poláky, Pušná, Míškov, madlenovská, Díly, Rovenský důl, Kozí hrb, Sýkorník, Březiny, v Březí, Doly, Paseka, Věžnice, Sušice, Maratov, Zlom, Baránkova Niva, Rovence, Rudlovce a další.

Vraní hora

Ve Vraním nebo "Vranovském" lese (1258 Branerwalde) byl ke konci 13. století založen hrad, jemuž se říkalo "na Vráně" nebo "Vrány" či "Vraní" jako "Jestřebí", ale zachovala se nám jen zkomolenina "Spran" nebo "Spranek" z původního "Vranek" jako "Blansek", vykládáme doslovně na Vraní - hrad. Roku 1313 uvádí se po prve Dětřich z "Spran" (= z Vran). Tento rod kvetl na Moravě až do 16. století, měl štít rozdělený na 6 polí a podržel si až do vymření přídomek "ze Spránku". Po Vranovském lese je také pojmenována osada Vranová, ale již r. 1351 přijali odtud synové Víta z Ptení přídomek "Lhotští". Tito bratři Vaněk, Vratislav a Jan, rozdělili svůj dědičný majetek na zboží Lhotské a Vranovské, takže vznikly dvě tvrze - ve Lhotě ("Zámeček" po prvé r. 1583) a ve Vranové (r. 1589). Potom až zase Brukvi Drahanovský z Pěnčína (zemřel 1613) oboje spojil se sídlem ve Vranové. Tato tvrz je také naznačena na Komenského mapě Moravy z r. 1633 a uvádí se naposledy r. 1665.

Zdroj: Popelka, B.: Vlastivěda moravská, Jevický okres, s. 159

          Mysliveček, M.: Místopisný obrázkový atlas aneb krasohled český, č.9, s. 62

Autor: Vita Adamec (pořízeno 22. 7. 2008)