Vodník u Lazů

15.03.2019

 Bratr bábinky Pokorné býval v Brně a někdy se přijel po­dívat domů do Bezděčí. Byl-li doma v neděli, chodíval do kostela v Městečku Trnávce. Aby užil krásné přírody, ne­chodil po cestě přes Unerázku, nýbrž šel polní cestou ko­lem luk směrem k Lazům, odkud pak zahnul k Trnávce.Kdysi se vydal opět touto cestou a tu, když přišel k mos­tu uviděl, že pod mostem na kamenu sedí malý chlapec. 

 Bylo mu divné, co tam dělá, ale mnoho si ho nevšímal. Myslel si, že tam nejspíš chytá ryby. Šel tedy klidně dál, ale sotva zašel za most, chlapec se na něho zezadu vrhl a počal a ním zápasit. Muž se bránil a snažil se chlapce ze svých zad shodit, ale marně. Chlapec mu dlouhými a ostrými drápy poškrábal krk i obličej. Táhl muže k vodě a chtěl ho do ní shodit. Chvíli spolu zápasili, až konečně se podařilo silnějšímu muži chlapce od sebe odtrhnout a utéci mu polní cestou.

 Doběhl do Trnávky celý polekaný a ukryl se u kováře. Vyprávěl, co se mu cestou přihodilo a tu mu lidé řekli, že to byl jistě vodník. Muž strachem a rychlým během onemocněl a ležel v kovárně celý týden. 

 Od té doby již nechodil do kostela opuštěnou polní cestou přes most, neboť se obával, aby ho chlapec - vodník - opět nepřepadl. Nevěděl ani jak chlapec vypadal, poněvadž leknutím si jej nemohl řádně pro­hlédnout. Všem lidem bylo divné, proč ho vodník napadl, neboť až do té doby nebyl nikdo vodníkem u lazeckého dřevěného mostu obtěžován.