Stará Roveň

16.03.2019

 Poprvé se uvádí r. 1350 pod jménem Rovna, jako součást vranovského zboží, které Bernard z Mrdic jako majitel poloviny tohoto zboží zaměnil se svými bratry Závišem a Vilémem z Rýznburka. Ti prodali své statky r. 1354 dědičně Janovi z Boskovic.

 Osada Roveň dle lidové tradice nesla název "Raba", ale nemáme písemné doklady k podložení tohoto názvu. Stará Roveň byla snad již od svého vzniku spojena s Vranovou, později pak od r. 1584 s Vranovou Lhotou tvořila zvláštní statek dle vrchnostenského odhadu 2 a 14/64 lánu.V původní osadě bylo 14 usedlých, 3 obecný domky a hospoda. Robota byla shodná s Vranovou Lhotou: sedlák 130 dní pěší roboty; chalupník 78 dní pěší roboty a domkář 13 dní. Roku 1790 se uvádí v Rovni 18 domů, 130 obyvatel a 100 jiter polí. V roce 1870 zde žilo ve 30 domech 175 obyvatel. Kolem roku 1911 žilo ve Staré Rovni s osadou Bídovem 177 obyvatel v 31 domech a v Nové Rovni 147 obyvatel ve 22 domech.

 Mezi Rovní a bývalým dvorem (nyní Nová Roveň) byl les zvaný "Plánivá", jenž sahal až do žlebu roveňského potoka a měřil 22 jiter. Hrabě Josef Schaaffgotche dal r. 1824 les vykácet a vyměřit na severním svahu podél potoka 12 stavebních míst a rozprodat je osadníkům. Ti byli pak povinni robotovat 26 dnů pěších silnou osobou s vlastním nářadím u kteréhokoliv dvora. Domkáři směli sbírat roští a hrabat stelivo. Museli však dle rozhodnutí lesního úřadu vykonávat práce při honech, lesní kultuře, nebo i dle potřeby při polním hospodářství. Ostatní půda vykácené Plánivé byla rozdělena na 12 stejných dílů, jež byly přiděleny jednotlivě domkářům na 3 roky zdarma s podmínkou, že vykopou pařezy a půdu obdělají. Po 3 letech byly dílce za mírný obnos pronajaty. Nová Roveň čili Dvorek vznikla r. 1786 z bývalého panského dvora, zvaného všeobecně pro jeho malou rozlohu "Dvorek", v němž se především chovaly ovce a jalovice. 

 Dle prvokupů ze dne 23. a 30. prosince 1786 byl dvorek tehdejšími majiteli Petrem Heřmanem a Františkem Jindřichem z Blümegenu rozdělen a rozprodán osadníkům po 20 zlatých za každou usedlost a za roční plat 8 krejcarů konvenční měny s právem sbírat roští, hrabat stelivo a pást dobytek na pastvisku až k vápenici a v lese "Zbytkách". Usedlých familiantů bylo 20 a 2 domkáři. Každý osadník si musel postavit dům sám. Robota nebyla.

Význačnější trati Staré Rovně jsou: Rovenský důl, Občiny, Hamperky - kde v 16. století byla dolována železná ruda a v roce 1911 zde měl kutací právo Adolf Welleminsky z Biskupic; dále Okluky, Příhon, Puštěná, v Jalovčí, Plánivá Malá a Velká, za Příčkou, u Lhoty, na Pasekách, les "Pišberk", nad Hroby - kde prý byli pochováváni osadníci za morové rány a Podhoří s pískovcovým lomem Brieslinga z Mor. Třebové.

Trati náležející k Nové Rovni jsou: Plánivá, Královice, Poláky, Míškov, Pušná, na Dlouhým, na Dolečku, na Horách, u Stádliska a les Zbytky.

Zdroj: Popelka, B.: Vlastivěda moravská, Jevický okres, s. 194

Autor © Jiří Komárek, JiriKomarek.net, CC BY-SA 4.0. orig. foto