Pěčíkov

14.03.2019

 Ves je českého původu. Název je odvozen snad od slova pěkný. Názvy v pramenech: 1351 Peczycov, 1498 se vsí Pieczikowem, 1577 po hranici peckovské, 1600 ves Piecžikow, 1672 Pitschendorff, 1677 Pitschendorf, 1720 Pitschendorf, Pietzkow, 1751 Pitschendorf, 1872 Pitschendorf, Pěčkov, 1881 Pěčíkov, 1924 Pěčíkov, dř. Pěčkov.

 Názvy tratí podle indikační skicy: Na hraničkách, Strein, Wiesenried, V dolinách. Pěčíkov se prvně připomíná v r. 1351 při prodeji poloviny zboží Vacetína, Vranové, Lhoty, Rovně, Pěčíkova, Stříteže a Svinova Bernardem z Mrdic bratřím Záviši a Beneši z Rychenburku. V r. 1497 se uvádí mezi zbožím náležejícím k zeměpanskému hradu Vraní Hoře, které král Vladislav II. potvrdil Jiříkovi ze Lhoty. Patřily sem pustý hrad Vraní Hora, Hraničky, Pěčíkov, dvůr Plichtinec, Svinov, Roveň, Příkazy a pusté vsi Střítež a Vacetín. V r. 1533 zapsal další držitel Jan Lhotský svůj díl na pustém hradě Vraní Hora, tvrzi a vsi Lhotě (Vranové), Pěčíkově, Rovni, Vranové, Svinově a pustých vsích Vacetíně, Stříteži a Příkazích svým bratrům Vaňkovi a Vratislavovi Lhotským z Ptení. V polovině 16. století se Pěčíkov uvádí jako součást trnáveckého panství, jehož majitelem byl v letech 1568 až 1579 Prokop Podstatský z Prusinovic. Pěčíkov byl součástí trnáveckého panství do r. 1849. Součástí vsi je osada Plechtinec, původně dvůr a v 17. stol. založená ves. V r. 1798 byl Pěčíkov zatopen vodou po protržení hrází rybníků u Chornic a Lázů. V první polovině 17. stol. byla ve vsi zákupní rychta. 

 Před třicetiletou válkou bylo v Pěčíkově na panství městečko Trnávka 21 usedlých a při druhé lánové vizitaci r. 1677 o jednoho více. Podle výměry pozemků seděl ve vsi jeden usedlík na výměře větší než jeden lán, 11 usedlíků na výměře 2/4 až 7/8 lánu a 9 bylo domkářů. Nový usedlík seděl na výměře 2/4 až 7/8 lánu. Podle Tereziánského katastru moravského bylo ve vsi 359 měřic orné půdy, 7,3 měř. Zahrad, 5 měř. pastvin, 18,5 měř. pustin a 53 měř. lada. Z luk bylo 18 fůr sena ročně. Robotovalo zde 12 sedláků se 2 koňmi 3 dny v týdnu, 6 zahradníků s 1 pěším 2 dny v týdnu a 11 chalupníků s 1 pěším 1 den v týdnu. Ve třicátých letech 19. století zde byly vrchnostenská myslivna, hospoda a mlýn. Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Pěčíkově 245 obyvatel ve 48 domech se 71 domácnostmi. V enklávě Plechtinec žilo v té době 49 obyvatel v 8 domech s 11 domácnostmi. Z nich se v obou místech se 36 domácností živilo zemědělstvím, 2 řemesly a 4 oběma uvedenými. U 40 domácností není způsob obživy uveden, počítaje v to i vrchnostenského myslivce a učitele. Bylo zde 6 pololáníků, 5 čtvrtláníků, 9 podsedků a 33 domkářů. Ve vsi byla jedna dědičná rychta a nově také škola. Podle údajů z r. 1841 zde bylo 36 koní, 120 krav, 55 kusů mladého dobytka, 12 ovcí a 36 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 4 krávy, 2 kusy mladého dobytka a 2 vepři. Místem trhu pro Pěčíkov bylo městečko Loštice se čtvrtečním týdenním trhem. 

 Většina obytných i hospodářských budov v obci Pěčíkov byla postavena ze dřeva, stejně jako stodoly. Budovy byly kryty šindelem a slámou. V Plechtinci byly domy kamenné. V Pěčíkově byl jeden moučný mlýn na horní vodu se třemi složeními, který ročně pomlel asi 3000 měřic obilí. V enklávě Plechtinec byl jeden moučný mlýn na dolní vodu se dvěma složeními, který pomlel za rok asi 2000 měřic obilí.

Zdroj: Nekuda, V.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Brno 2002, s. 647