Vrch Hušák a Holubí studánka
- Přečteno 61 krát
- Kategorie: Pověsti
Obec Vrážné
- Přečteno 122 krát
- Kategorie: Historie
Poprve se Vrážné připomíná r. 1253, tedy tou dobou, kdy Přemysl Otakar II. se stal králem Českým. Začátkem 14. století patřila osada hradu Cimburku u Trnávky.
Když bylo r. 1848 úplně zrušeno patrimoniální zřízení, bylo Vrážné přiděleno k c.k. okr. soudu jevíčskému a tvořilo s Bezděčím politickou obec.
Roku 1867 se Vrážné odtrhlo od Bezděčí a utvořilo samostatnou politickou obec.
Jihozápadním směrem nad obcí, na vrcholu Hradisko (474m.n.m) se vyskytuje archeologické naleziště. Je středověkého původu a souvisí s ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407. Jednalo se o oválné valové opevnění na ostrém dlouhém hřebínku s příčkami 42 a 25 m, k němuž směřuje úzká šíje šířky asi 5 metrů a délky 150 metrů. Na bocích šíje jsou slabé náznaky dvojitého příkopu, který byl na hřebenu zasypán kvůli vjezdu lesní techniky. Tvrziště má poměrně rovný povrch, jen na konci je až 2 metry hluboká prohlubeň. Zda jde o pozůstatek věžové stavby, lze bez archeologického výzkumu jen spekulovat. Na jih dolů od tvrziště je výrazná větší plošina, která by mohla souviset s hospodářskou činností na objekt.
Historie kaple
Dříve měla obec pouze věžovitou zvonici, která stála v jihozápadním rohu zahrady náležející k č. 8. Zvonice byla chatrná, proto se roku 1890 začala stavět nová kaple. Čistý náklad činil 2000 zl. V roce 1891 se zúčastnilo slavnosti svěcení velké množství lidí z celého okolí. Kaple byla zasvěcená světcům Cyrila a Metoděje.
O čertově kopečku u Vrážného
- Přečteno 49 krát
- Kategorie: Pověsti
Mezi vysokými kopci s temnými lesy sedí stulena malá horská vesnička Vrážné. Od severovýchodu přibíhá k ní od ,,strážnického vrchu,, čilý potůček, protéká vesničkou a běží vesele dále k jihozápadu.
Za dávných časů stával za vsí starý dřevěný mlýn. Jeden jeho štít vyhlížel k strmému ,,Hradisku,, , jehož temné lesy sahaly až k vesničce, druhý se usmíval na vesničku.
Stejnoměrné klapání mlýna oživovalo vesničku mezi lesy…..
Ve mlýně se rádi scházívali sousedé. Mlynář byl veselá kopa a člověk světa znalý a dovedl mnohdy vypravovat podivné věci. Panímáma zase pekla dobrý samožitný chléb, který byl znám i v okolí. Tu se tedy sousedé pravidelně scházeli a besedovali. Jejich nejmilejší zábavou byla hra v karty. Mezi ně chodíval prý i čert. Nikdy nikomu neublížil a všichni ho měli rádi.Čert při hře sedával nejraději na mlýnském kameni ve mlýnici.
Jednou ho chtěl pan otec trochu poškádlit. Spustil tedy vodu, mlýnský kámen se roztočil a dřel čertovi kůži. Čert zakřičel bolestí, vyskočil a utekl. Žert nepochopil a pokládal to za mstu. Za mlýnem se zastavil a hroze pěstí křikl divoce: ,, Pomsta má vás nemine! Zasypu mlýn a celou vesnici kamením i s vámi!,,
Sotva to dořekl, strhla se vichřice, až se stromy ohýbaly a lámaly jako třísky, země se otřásala a duněla, těžké černé mraky zatahovaly obzor, v okolních lesích a na kopcích to burácelo a sousedé stojící před mlýnem uprostřed běsnící přírody, s hrůzou zahlédli v plamenech ďábla, jak rve na ,,Hradisku,, balvany.
Zuřivě uchopil veliký balvan, vznesl se s ním do výše, letěl jako šílený k vesničce a spustil jej přímo na mlýn. Temnou nocí se ozvala strašná rána a mlýn byl v sutinách. Část jeho se propadla do země.
Ďábel se znova vrátil se skále, vytrhl obrovský červenavý balvan a opět jako divý letěl k vesnici, aby ji rozbořil. Nedoletěl však. Když se blížil ke mlýnu, zakokrhal ve vsi kohout a čert ztratil svou moc. Vida, že nemůže dokončit svou pomstu, dopálil se a zařval, až se všechno třáslo, spustil balvan a zmizel v povětří.
Dodnes vidíme za vesnicí zbytky bývalého mlýna, několik rozbořených zdí porostlých hložím a červenavý štěrkový kopeček, rozpadlý to čertův balvan, jemuž lid říká ,, čertův kopeček,,.
Prokletý hrad
- Přečteno 46 krát
- Kategorie: Pověsti
Obec Vražné je velmi malou obcí a najdeme ji v oblasti Malé Hané, poblíž městečka Chornice, severovýchodním směrem od města Jevíčko. Od východního okraje obce se rozprostírají rozlehlé lesy. Jihovýchodně nad obcí se zvedá vrchol Hradisko ( 474 m.n.m.) Nalézalo se zde opevněné sidlo,zřejmně z dob ranného středověku.Dnes se jedná o zajímavou archeologickou lokalitu.
Vesnička Nová Roveň je částí Staré Rovně. Leží ve výšce asi 510 m nad mořem. Vznikla roku 1786 parcelací panského dvora Petra a Heřmana Blümegenových. Původně byla nazývána Dvorkem. Toto pojmenování se udrželo dodnes. Roku 1793 čítala 22 domů a 90 obyvatel, roku 1921 - 97 obyvatel (všichni české národnosti), roku 1930 - 22 domů a 91 obyvatel, roku 1946 má společné číslování s bývalou Starou Rovní. Nová Roveň patřila od počátku do Vranové Lhoty, od roku 1893 do Staré Rovně, nyní do Městečka Trnávky. V 19. století byla samostatnou obcí a podle obecní pečetě z roku 1791 měla ve znaku strom mezi dvěma srpy.
Černé hříbě a trpaslík
- Přečteno 60 krát
- Kategorie: Pověsti
Ve starém gruntě U Koukalů kdysi strašilo. Sotva nastala osmá hodina večerní, objevilo se na dvoře černé hříbě, které divoce poskakovalo a od nikoho se nedalo chytit. Běhalo po dvoře až do půlnoci a pak zmizelo tak tajemně jak se tam večer objevilo.
Když jednou chtěli hříbě chytit a dávali mu ohlávku na hlavu, proměnilo se náhle v zeleného chlapečka. Byl to takový trpaslík, oblečený v myslivecký šat. Procházel se po dvoře a proslídil všechny kouty. Zdržoval se tam pak vždy do svítání. Když někdo z domácích vyšel na dvůr, pozdravil trpaslík německy „Guten Tág“ bez ohledu na to, že je tmavá noc.
Domácí se báli trpaslíka více než černého hříběte. Nikdo z dědiny nechtěl v gruntě pomáhat, nechtěl se setkat s podivným hříbětem nebo se zeleným chlapečkem. Časté návštěvy strašidel hospodáře trápily a zlobily. Proto poprosil kněze, aby hříbě i trpaslíka zažehnal. Kněz přišel, vykropil dvůr a pronášel modlitby. Trpaslík se v gruntě více neobjevil a čérné hříbě zmizelo s ním. Na gruntě pak byl pokoj a klid.
Neznámý čarodějník
- Přečteno 54 krát
- Kategorie: Pověsti
Stalo se kdysi, že kráva jedné hospodyně přestala dojit, ačkoliv byla zdravá a tlustá. Dříve dávala mnoho mléka, ale pojednou jako když utne, Ať se hospodyně jakkoliv namáhala, nenadojila od ní více než několik kapek. Nevěděla si rady a uvěřila sousedkám, že kráva je očarovaná. Nikdo však nevěděl, jak zbavit krávu čar a kouzel. Tu jednoho dne přišel do stavení neznámý muž v dlouhém tmavém šatě a prosil o kousek chleba a trochu mléka. Hospodyně mu ochotně ukrojila notný krajíc a přitom se omlouvala, že mléko mu dát nemůže, protože jí krava přestala náhle dojit. Tu se muž usmál a řekl, že jistě užitek od krávy odbírá nějaká čarodějnice. Nabídl se pak, že selce pomůže, e čímž tato ráda souhlasila.
Muž vytáhl z rance láhev, v níž bylo něco živého, protože se to hýbalo. Pak vzal dvě malé skříňky a vložil do nich něco z láhve a něco ze svého tlumoku, Obě skříňky zakopal ve chlévě do země pod přední nohy krávy. Bručel přitom něco tajuplného pod vousy a selku poslal z chléva ven. Ta však jeho počínání pozorovala malým okénkem, ale mnoho toho neuviděla. Muž i kráva byli zahaleni jakousi slabou mlhou. Slyšela jen, že kráva třikrát silně zabučela a pak nastalo ve chlévě ticho.
Za chvíli vyšel neznámý muž z chléva a kázal selce, aby vzala hrotek a šla krávu podojit. Hospodyně uposlechla a podivila se, když nadojila plný hrotek dobrého mléka s hustou smetanou. Nalila hned mléka do hrnku a podala je muži, který si na něm spokojeně pochutnával. Když dojedl, pravil hospodyni, že nyní bude kráva dobře dojit, ale aby nikomu, zvláště cizím ženám, nevypravovala, kdo jí pomohl. Hospodyně se mu dobře odměnila a neznámý muž odešel. Kráva od té doby opravdu hodně dojila a měla mléko tak husté a dobré, že selka vždy stloukla mnoho másla, ba poprvé je musila stloukat celé tři dny.
Nikde jinde v dědině se muž nezastavil, odešel z Bezděčí tak tajemně, jako se tam objevil. Když to po letech vypravovala, povídali lidé, že onen muž musil vědět, kdo v Bezděčí má krávu očarovanou a že přišel čarodějnici potrestat Vždyť měl v tlumoku všechno připravené, věděl tedy, co bude potřebovat.
Čarodějnice
- Přečteno 43 krát
- Kategorie: Pověsti
Několik trnávských čarodějnic bývalo postrachem celého okolí. Scházívaly se vždy v květnu na cestě do Malíková, kde rostly tři prastaré mohutné lípy Společně se tam veselily a bavily tancem a proto se lidé báli v noci kolem lip chodit. Za jasných májových nocí totiž bývalo daleko slyšet jejich výskání.
Jedna z těch trnavských čarodějnic očarovala selce v Bezděcí krávu, která pak dojila krev. Selka dobře věděla, která žena jí to provedla, ale bála ae ji prozradit, aby se vyhnula pomstě. Když ji viděla jít po vesnici, zavírala rychle vrata a utíkala k chlévu. Hodila na bránku plachtu, aby čarodějnice neviděla její dobytek.
Čarodějnice se učily jedna od druhé a jestli některá měla , dceru, vyučila ji teprve dokonale svému černému uměni. Takové rodiny bývaly pak nejobávanější, neboť propadly úplné zlé moci a škodily každému na majetku a na zdraví. Většinou ubíraly užitek kravám svých sousedů. Krávy pak místo mléka dojily jasné červenou krev. Nechřadly ani nehubeněly, byly tlusté a žraly s chutí, užitek však neposkytovaly žádný. Hospodyně nemohly prodat máslo ani tvaroh. Jejich krajáče zely prázdnotou, maselnice zahálely v koutě komor, ale čarodějnice měly pěkného másla značně více, než by mohly stlouci od svých krav, jichž ostatně nikdy nemívaly mnoho. Nač by poklízely a dojily, když si mohly přičarovat mléka s hustou smetanou víc, než měli na největším statku. Všechen čas věnovaly svým čárám a tak bohatly a měly se dobře na úkor druhých.
Aby se zabránilo přístupu čarodějnic do chlévů, zastrkovaly selky v Bezděcí před prvomájovou nocí k vratům a do hnoje na dvoře březové větve, plné svěžích mladých lístků, V této noci vnikaly čarodějnice nejvíce do cizích chlévů a snažily se dobytek očarovat. Když už se čarodějnici podařilo dostat na dvůr, nemohla vkročit do chléva dříve,dokud nespočetla všechno listí na břízkách a to nebylo snadné. Tím se omeškávala a zatím uplynula hodina, v níž mohla provádět svá kouzla. A když už se jí to podařilo u jednoho chléva, nemohla již uškodit ve chlévě druhém a tak byla většina krav v obci zachráněna.
Ve dne, kdy bylá hospodyně doma, nevpustila nikdy žádnou cizí ženu do chléva, i kdyby to byla její dobrá známá. Obvykle se nevědělo, která žena je zlou čarodějnicí, proto se hospodyně chránily každé návštěvnice. Bylo-li třeba pomoci při telení nebo onemocnění dobytka, volali se k pomoci jen muži. Cizí ženy kromě domácích se ani přitom nesměly do chléva ani podívat.
Novoveská světýlka
- Přečteno 42 krát
- Kategorie: Pověsti
Bylo to kdysi na jaře, kdy již končily přástky. Na kopečku v chalupě u Šépkú se sešlo mnoho mladé chasy. Když odcházeli domů, uviděli světýlka, která pobíhala na poli u Nove Vsi.
Daleko se však od sebe nevzdalovala. Držela se pohromadě, chvílemi mizela, ale hned se zase objevila jinde. Všichni je zvědavě pozorovali, ale nebáli se, neboť světýlka byla daleko. Pojednou se však ocitla na poli v Podevsi u Bezděčí. Než se překvapení diváci vzpamatovali, byla světýlka z polí až v Šuplerově zahradě, kde se točila, jakoby tancovala.
Nyní se všichni krčili jeden k druhému a nikdo se neodvažoval jít domů, ač noc již značně pokročila. Byla hustá tma a světýlka bylo dobře vidět. Neubývalo jich, naopak se zdálo, že jich přibývá. Stále se točila kolem sebe, rozběhla se a opět se srazila do chumáče, ale do vesnice se žádné světýlko neodvážilo. Chasa se třásla strachem, ačkoliv viděla, že taková světýlka ještě žádnému neublížila. Pojednou se všechna světýlka ztratila a nebylo je vidět ani u Bezděčí, ani se vracet k Kove Vsi. Všude byla černá tma a nikdo z chasy, shromážděné před Šépkovým, se neodvažoval jít domů. Nezbylo nic jiného, než že hospodář musel každého z nich doprovodit až k domovním dveřím. Na vesele pobíhající světýlka a strachuplnou noc se však ještě po letech vzpomínalo.
Více...
Jak světýlko potrestalo opilého sedláka
- Přečteno 37 krát
- Kategorie: Pověsti
Domácí se divili, že pacholek s koňmi přijel bez hospodáře. Čekali jej celý den, a když nepřišel ani druhého dne večer šli sedláka hledat. Pacholek, který dobře znal hospodářovy zvyky, zastavoval u každé hospody, až konečně našel mrtvého sedláka. Od hostinského se dozvěděl, co se vlastně hospodaři stalo a jak ho světýlko zlákalo do vody. Překvapený pacholek pak pověděl, že cestou od hospody také viděl světýlko, které běželo před ním. Požádal je, aby raději svítilo na cestu jeho opilému hospodáři, který za chvilku půjde za ním. Nato se světýlko ztratilo. Čekalo asi za lesem na sedláka, kterého pak zavedlo do zrádné hlubiny. Tak se světýlko stalo příčinou smrti opilého sedláka.
Bezděčí u Trnávky
- Přečteno 124 krát
- Kategorie: Historie
Obec Bezděčí je slovanského původu a v obci bývala dědičná rychta. První písemná zmínka o obci je z roku 1258. V tomto období byla obec známá pod názvem Mitterdorf a patřila městu Jevíčku. Později byla k obci připojena osada Unerázka a společně s obcí tvořily samostatný statek, jež v roce 1408 vlastnil Jan Vojna z Litavy. V roce 1547 byla obec připojena k majetku trnáveckého panství. V roce 1446 je v obci uváděn svobodný panský dvůr a v roce 1610 rychta. Ve středu obce stojí zvonice pocházející z 18. století.
Od roku 1925 nese název Bezděčí u Trnávky.
Bezděčí najdeme jihovýchodním směrem od města Trnávka, u západního okraje přírodního parku Bohdalov-Hartinkov a severovýchodním směrem od města Jevíčko. Obec se rozkládá na pravém břehu řeky Jevíčka a severovýchodním směrem se nad obcí zvedají zalesněné stráně vrcholku Planivá ( 559 m.n.m.). Od východního okraje obce se rozprostírá les nazývaný Močidla a v jeho okrajové části jsou roztroušeny soukromé chaty. Západním směrem od obce a osadou Unerázka vede značená trasa dálkové cyklostezky a to Hradec Králové – Břeclav. Unerázkou prochází žlutá turistická značka. Výchozí bod žluté značky je v Městečku Trnávka a přes osadu pokračuje dále lesy přírodního parku k malebnému hradu Bouzov.
Hokej a Frgál 2001
- Přečteno 362 krát
- Kategorie: Videa
Je to už 19 let, co proběhl zápas mezi Dvorkem a Rovní. Úplně jsem zapomněl, že byl pořízen video dokument. Našel jsem ho, vytvořil rip DVD, a tak si zúčastnění můžou připomenout, a ostatní ocenit nasazení, s jakým do toho klání nastoupil náš team. No a večer, jako odměna, ještě tanec a zpěv s kapelou Frgál.
Reklama točená na Dvorku
- Přečteno 148 krát
- Kategorie: Videa